Kvalitní vnitřní závit nevzniká náhodou. Rozhoduje vhodná geometrie nástroje, správně připravený otvor, vhodné mazání a pečlivě nastavené otáčky i posuv. Pokud vše sladíte, získáte čistý profil závitu, delší životnost nástrojů a minimum zmetků – ať už vyrábíte kusově, nebo v sérii.
Kdy sáhnout po klasice, aneb co všechno umí strojní závitníky
Pro běžné průchozí i slepé otvory v oceli, nerezích či hliníku se nejčastěji používají strojní závitníky. Volíte mezi přímou a šroubovitou drážkou (pro slepé otvory), případně mezi „gun“ provedením se seřezanou čelní hranou (pro průchozí otvory). Důležité je ladit materiál, geometrii a povlak: u houževnatých ocelí pomáhá šroubovitá drážka a povlaky typu TiN/TiCN, u hliníku ostré hrany a leštěné drážky pro odvod měkké třísky.
Efektivita v sérii: kdy dává smysl maticový závitník
Při výrobě matic nebo při velkosériovém závitování v průchozích otvorech se vyplatí maticový závitník. Má prodlouženou vodicí část, optimalizovanou geometrii pro vysoké posuvy a výborný odvod třísky. Ve spojení s upínačem s kompenzací podélné vůle zvládá stabilně vysoké takty a drží rozměr i po tisících cyklů.
Řezat, nebo tvářet? Volba podle materiálu a požadavků
Řezné provedení je univerzální a tolerantní k přípravě otvoru. Tvářecí závitníky (bez vnitřní drážky) naopak neodnáší třísku – materiál vytlačují do profilu. Výsledkem je hladký povrch a vyšší únosnost závitu, ale je nutné dodržet větší předvrtání (cca o 2–4 % průměru více) a použít kvalitní, mazivý olej. Do křehkých litin se tváření nehodí.
Příprava otvoru: polovina úspěchu
Předvrtání držte podle tabulek pro daný profil (M, UNC, jemné stoupání). Příliš malý průměr způsobí zalomení nástroje a přehřátí, příliš velký zase nedodrží jádro a únosnost. Hloubku u slepých otvorů plánujte s rezervou na náběh a kuželovou část nástroje; dno odjehlete, aby se třísky nezadíraly.
Geometrie a povlaky, které prodlouží životnost
HSS-E (kobaltové rychlořezné oceli) snesou vyšší teploty a hodí se do houževnatých materiálů. PM-HSS a VHM přidají výdrž v sérii. Povlaky TiN/TiCN snižují tření a zvyšují odolnost proti otěru, do nerezi funguje i povrchová isf/ALCrN úprava pro stabilní odvod třísky. V hliníku preferujte nepovlakované, leštěné drážky nebo speciální Al-povlaky.
Upnutí, otáčky a mazání
Upínejte do závitovacích držáků s axiální kompenzací, případně do přesných kleštin ER s minimální házivostí. Otáčky přizpůsobte stoupání (synchronní závitování držte na přesném feedu: posuv = otáčky × stoupání). Mazání je zásadní: do ocelí řezné oleje s EP aditivy, do nerezi vysoce mazivá média, do hliníku nízkoviskózní oleje. Při MQL dbejte na přesné směrování.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Stržený profil znamená příliš malé předvrtání nebo tupé hrany. Vylamování břitů často způsobí chybné mazání či nevhodný povlak pro daný materiál. Zadírání ve slepém otvoru řeší šroubovitá drážka a větší kapsa na dně. Zlomení u náběhu bývá důsledkem špatné kolmosti – pomůže vodicí pouzdro nebo kontrola házivosti upínače.
Kontrola kvality a evidence nástrojů
Závit měřte kalibry GO/NO-GO, u kritických kusů doplňte měření hloubky a drsnosti. Životnost nástrojů sledujte na počet cyklů, ne jen „pocitově“, a měňte je preventivně. V sérii se vyplatí zavést A/B rotaci nástrojů a uchovávat data o materiálu, mazání i režimech – snáze pak zopakujete úspěšný proces.
Shrnutí pro praxi
Pro univerzální nasazení sáhněte po kvalitních strojních provedeních, u sérií do průchozích otvorů zvažte maticová řešení. Správné předvrtání, vhodný povlak a poctivé mazání jsou klíč k čistému profilu i dlouhé výdrži. Když výběr opřete o parametry a reálné testy, získáte stabilní proces i nízké náklady na díl.